In Real Life - 2. kapitola

28. december 2012 at 19:06 | Chris |  in real life
Po dlouhé odmlce přidávám další díl. Já vím jsem hrozná, ale no takový je život.

| Autor: Chris | Web: no-hope.blog.cz | In Real Life | 2. kapitola |


"Tak třeba," zamyslela jsem se. Neměla jsem ponětí, co by tak chtěl vědět.
"Povím ti jeden příběh, jestli tě to teda nebude nudit."
"Toho se nebojím," usmál se.
"Když jsem byla malá, táta mi vyprávěl příběh. Byl hasič, jen abys věděl. Jednou večer měl službu a tak se s jeho kolegy jen tak poflakovali, když najednou se ozvali po celé stanici zvonky a telefony. Ve vedlejším městě začala hořet ubytovna, kde bydleli většinou studenti. Rychle se převlékli a běželi do aut. Na místo dorazili během pár minut, a když dorazili, začali hasit. Báli se, že nedokážou zastavit oheň dříve, než chytnou domy vedle a to by byl průšvih.
Táta s pár muži vběhli dovnitř domu. Museli ho prohledat. A tak se rozdělili. Můj táta běžel do 4. patra. Vypadalo to, že všichni utekli, ale pak zaslechl pláč. Dětský pláč. Chvíli poslouchal, z kama to přichází. Vypáčil dveře, které byly na levé straně od schodiště. Vběhl do místnosti, která byla zaplněna kouřem, a všude šlehaly plameny ohně. Pláč byl hlasitější. Odkopl dveře a vešel do malé ložnice. Přišel k postýlce, kde ležela malá holčička a plakala. Nemohla mít víc jak pět měsíců. Vzal ji do náruče a běžel ven. Ale nebylo to tak jednoduché. Celé schodiště hořelo. Chtěl skočit dolů, ale bál se, aby se holčičce něco nestalo. Nakonec to musel risknout. Přálo mu štěstí, a tak se dostal z domu ven.
Zanesl ji záchranářům, aby ji vyšetřili. Ti se rozhodli holčičku zavést do nemocnice. A tátu vzít s ní. Musel si pár dní poležet v nemocnici, protože se moc nadýchal kouře a měl nějaké lehké popáleniny. Každý den se chodíval dívat na holčičku, která vždy spinkala nebo se smála na okolí. Ale byl tu problém. Její matka nebo otec se k ní nehlásili. Ani podle testů to nezjistili. Jako by se propadli do země.
I když tátu propustili, chodil za ní každý den. Choval ji v náručí, povídal si sní, miloval ji tak, jako kdyby byla jeho. Její rodiče se nenašli. Byla sirotek. A proto se táta rozhodl ji adoptovat. Babička i děda mu to rozmlouvali, ale on se nedal. A kdyby tohle táta neudělal, asi bych tu dnes s tebou neseděla a nevyprávěla ti to."
Liam se na mě šokovaně podíval. Už podle jeho výrazu bylo vidět, že nečekal, že to děvčátko bych byla já.
"Tvůj táta je doslova hrdina. Nebýt jeho bys tu dnes nebyla. Ale je mi líto, že jsi nikdy nepoznala své biologické rodiče," řekl a obejmul mě.
"Ani mi nevadí, že jsem je nepoznala. Nedokázala bych se jim podívat do očí. Nechali mě tak samotnou. Mohla jsem zemřít, nebýt táty. Děti ve školce a škole se mi smáli, že mí vlastní rodiče se na mě vykašlali, ale mně to nevadilo. Měla jsem svého tátu hrdinu, který zachraňoval všechny před ohněm a měl tak velké srdce, že si mě vzal pod svá křídla."
Až teď jsem pocítila, že mi z očí tečou slzy. Chtěla jsem si je setřít, ale Liam byl rychlejší. Prstem setřel těch pár kapiček slané vody a pohladil mě po tváři. Nepřerušil ani kontakt naších očí. Zadívala jsem se do jeho krásných hnědých očí. Byly hezčí než na fotkách. Pousmál se a pramínek mích kudrnatých vlasů zastrčil za ucho. Víte, jak se ve filmu pomalu kluk začne přibližovat k holce a pak ji políbí, tak to se právě mezi námi dělo. Měl opřené čelo o to mé a mezi námi byla snad centimetrová mezera. Možná bychom ji i přerušili, kdyby nás někdo nevyrušil. A tím někdo myslím mého milovaného Harryho.
"Eh, s-sorry. No, j-já asi půjdu," řekl a zalezl zpátky do domu. Odtáhla jsem se od Liama a zadívala se do temné noci.
"Asi bych se měla jít podívat, co Harry chtěl," vstala jsem a chtěla odejít do domu, ale to by mě Liam nemohl zadržet.
"Něco jsme nedokončili," řekl tiše a políbil mě. Byl to zezačátku takový opatrný polibek, ale když jsem mu ruce obmotala kolem krku a on mě okolo pasu, nebylo to tak nevinné. Liam se na okamžik ode mě odtrhl a lišácky se na mě podíval. Pochopila jsem, co měl v plánku. Pousmála jsem se a přikývla.
Tiše jsme proběhli domem a zapluli do pokoje, který patřil Gemmě. Povalil mě na postel a pomalu ze mě začal strhávat věci. Nebyla jsem pozadu. Začala jsem mu svlékat mikinu a odepínat kalhot. Liam mě nejprve políbil na rty, potom mi skousával kůži na krku. Vzala jsem si jeho obličej do rukou, a podívala se na něj. Pochopil, že nemá na co čekat. Jeden druhému jsme se začali oddávat.
***
Probudila jsem se brzy. Otočila jsem se na stranu a zděšením vypískla. Osoba, lépe řečeno Liam otevřel oči a zívl. Pane bože, co jsem to v noci udělala. Ne, to nemůže být pravda. Začala jsem vzpomínat, co se v noci událo. Sakra, plácla jsem se do čela.
"Nebí se," řekl rozespale Liam a přiblížil se ke mně. Chtěl mě políbit, ale já ucukla.
"L-Liame, j-já… Bože jsem strašně blbá. Tohle se nemělo stát."
"Počkej, cože? C-Co tím chceš říct?"
"Že jsme to neměli dělat. Neslyšels?" vyjela jsem po něm.
"Takže takhle noc pro tebe nic neznamenala? Vůbec nic?" řekl naštvaně.
Ach Liame, kdybys jen věděl, co pro mě znamenala. Co jsem cítila. Jak mi létali v břiše motýlci, měla husí kůži, když jsi mě líbal. Jak jsem se roztopila, když jsi mě na terase políbil. Ale pravdu ti říct nemohu.
"Ne, neznamenala. Měla jsem na to chuť a bylo mi jedno, kde a s kým. A ty jsi neprotestoval," řekla jsem ledabyle. Liam pootevřel ústa a chtěl něco říct, ale z jeho úst se neozvala ani hláska. Celou dobu se na mě šokovaně a znechuceně díval. Chtěla jsem mu říct, jak moc mi na něm záleží, že jsem se do něj zamilovala, jak ve mně probudil pocit, který jsem nikdy necítila, ale nemohla jsem.
"Vypadni," ozval se. Oblékla jsem si všechny věci a naposledy se podívala do jeho hnědých očí. Ihned pohled odvrátil. Otočila jsem se a odešla z pokoje. Potichu jsem vlezla do Harryho pokoje a vzala si věci. Odešla bych z domu rychle a tiše, kdyby mě někdo nezastavil.
"Odcházíš? A bez rozloučení?" ozval se hlas za mnou. Leknutím jsem cukla a otočila se.
"Harry, přestaň mě děsit," sykla jsem na něj tiše. Harry se pousmál, ale když si všiml mého výrazu, zatvářil se nechápavě. Přišel ke mně a chytl mě za bradu. Vždycky to tak dělával, když potřeboval vědět, co se děje.
"Co se stalo?" zeptal se. Tiše, aby nevzbudil ostatní a taky proto, že tenhle rozhovor bude jen mezi námi.
"Podělala jsem to. Vyspala jsem se s Liamem," řekla jsem a podívala se do země. Ani ho to nijak nešokovalo. Věděl, že mám pro Liama slabost, vždy jsem ji měla. Dokonce jsem jednou o něm básnila celou hodinu a Harry mi pak zacpal pusu jeho boxerkami. Fakt nekecám. Musela ho od tehdy strašně štvát. Nejhorší pro něj muselo být to, že došla Gemma a začala debata o Zaynovi. To se Harry zvedl a řekl, že tohle už nikdy nechce řešit a už vůbec poslouchat.
"Ale to není zas tak hrozné. Teda jestli ti neřekl, že to byl úlet."
"On ne. To já." Teď se na mě nevěřícně podíval. Pokroutil hlavou a chvíli přemýšlel.
"Proč? Já myslel, že se ti líbí."
"Nejenže líbí, ale asi jsem se do něj zamilovala."
"No vidíš. A kde je teda problém?"
"Třeba jeden z nich je, že nedávno ještě chodil s Dan. Není lehké prostě zapomenout na člověka, kterého miloval 2 roky jen tak. Viděls, jak včera jen tak vyletěl. Nebo, že třeba nejsem připravená na vztah s někým jako Liam. Ne, že bych něco proti němu měla, ale on je slavný, milují ho miliony fanynek a stále někam jezdí. Takové vztahy nemám ráda. Vidíš, co se stalo mezi Liamem a Dan. Rozešli se kvůli fanynkám, které ji vyhrožovali smrtí a i díky tomu, že měli na sebe čím dál méně času. Proto jsem mu řekla, že ta noc pro mě nic neznamenala."
"Ale znamenala," řekl Harry. Přikývla jsem. Přitáhl si mě k sobě a objal. Pak jsme se rozloučili. Nasedla jsem na kolo a odjela. Bohužel ani jeden z nás nevěděl, že náš rozhovor slyšel někdo, kdo se ho nikdy neměl dozvědět.
 


Comments

1 ris | 29. december 2012 at 13:25 | React

ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!!!!!!!!!!!!! konečně!!!!!!!! další díl!!!!!!!!! :-D  :-D  :-D a ještě k to mu bezchybný!!!!!! :-D  :-D  :-D  :-D

2 Isa | Web | 30. december 2012 at 20:49 | React

Krásný díl. :-) Zajímalo by mě, kdo slyšel ten rozhovor. Ale jinak chudák Liam, to od ní bylo hnusný, i když to chápu. Svým způsobem. :-D

3 LilyE | Web | 20. january 2013 at 16:14 | React

Nádhera! Strašně se mi to líbilo a zajímalo by mě, kdo slyšel ten rozhovor. No, nechám se překvapit :D Ale bylo to od ní hnusný, i když ji tak trochu chápu :-) Chudák Liam :-(

4 Anne | Web | 15. february 2013 at 19:48 | React

A ještě si říkám, páni povídka s Liamem! :) Teď už ti tu chybí jen s Niallem, co? :) Jsi úžasná:)
Musím říct, že jsem tuhle povídku četla včera večer před spaním v mobilu, protože by mi to ndalo spát, je nádherná :)¨)
A jsem fakt uzvědavá kdo to slyšel!! :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.