How I Met Your Mother - 1. kapitola

14. february 2013 at 19:48 | Chris |  how i met your mother
Protože prolog byl jen takový malí dáreček, tak rovnou přidávám i 1. kapitolu. Asi bych ji sem nedávala, ale ten prolog je tak krátký, že jste se nemohli vůbec nic dozvědět. Važte si toho. Kristýnka často není tak štědrá.
Věnování: Moji kamarádce Páji. Doufám, že se ti ta povídka bude líbit. Někdy je složité psát z Harryho pohledu, ale baví mě to.

|Autor: Chris | Web: no-hope.blog.cz | How I met your mother | 1. kapitola |


"Začalo to X-factorem…"
"Ale táto, to už tu bylo," zaprotestoval Harry Jr.
"Řekl jsem: ZAČALO TO X-FACTOREM!"
"TATI! My nepotřebujeme slyšet, jak jsi se šťastnou náhodou spojil společně s dalšími čtyřmi kluky do skupiny, ty jsi vymyslel jméno, probojovávali se jedním kolem za druhým a nakonec jste vypadli, ale tím to neskončilo, podepsali jste smlouvu se Sony, měli jste turné, nahráli videoklip, ve kterém vás párkrát zastavil policista, vydali album Up All Night, vyhráli jednu cenu za druhou a bla, bla a bla. Jo to už jsme slyšeli od strejdy Louise."
"No tak dobrá. Začalo pár dní po mých 20-tých narozeninách.
Harry Jr. už chtěl něco říct, ale jeho otec ho probodl pohledem, a tak raději mlčel.

Jel jsem pomalu. Poslední měsíce jsem jezdil hodně pomalu. Po té nehodě, co se stala Louisovi, jsem za volantem nedělal kraviny. Hustě sněžilo a silnice byly kluzké. Naštěstí nemocnice, ve které Louis ležel, byla za rohem. Zaparkoval jsem na parkovišti nemocnice a vylezl do té chumelenice. Rychle jsem přeběhl do haly. Setřepal jsem si všechny vločky z kudrlin a šel se ohlásit na recepci. Sestřičky mě tu už znaly. Chodil jsem sem za Louisem každý den. Byl jsem mu poblíž, když mě potřeboval.
"Pane Stylesi, můžete na okamžik," ozval se mi za zády lékař. Přikývl jsem a šel za ním do kanceláře.
"Děje se něco? Je něco špatně?" začal jsem panikařit.
"Právě naopak. Stav pana Tomlinsona se začal lepšit. Dnes k ránu otevřel oči a chvíli vnímal, ale pak upadl do spánku. Stále musí být připojený ke všem přístrojům, ale je více jak 80% jasné, že vyvázne bez trvalých následků," oznámil mi doktor. Oddechl jsem si. Na začátku Louisovi nedávali veliké šance, že by se měl uzdravit a dnes? Měl by to přežít bez trvalých následků. S úsměvem jsem opouštěl kancelář a mířil si to na pokoj, kde ležel Louis.
Potichu jsem vstoupil do pokoje a uviděl spícího Louise. Vypadal pořád stejně. Na obličeji měl masku, která mu pomáhala dýchat a v rukou zapíchnuté všelijaké hadičky.

"Ahoj Boo," pozdravil jsem ho a přisedl si na stoličku, která byla u jeho postele. Po celém pokoji se rozléhaly zvuky pípajících přístrojů, díky kterým Louis přežil poslední dva měsíce.
"Dneska jsi o mnohé přišel. Nevěřil bys, co se stalo. Jak jsem ti říkal včera, Niall pro nás měl překvapení. Všichni jsme očekávali, co to bude. Popravdě čekal jsem, že k nám přijde s velkým poukazem na nejlepší jídlo ve státech, ale to co se stalo mi vyrazilo dech. No nebudu tě napínat. Přivedl nám ukázat svoji přítelkyni. Jo, nekecám. Náš irský blonďáček si našel holku. Jmenuje se Christina a je strašně milá a vtipná. Zamlouvala by se ti. Má dlouhé blond vlasy a modré oči. Strašně hezké. Ani Niall tak nádherné oči nemá. Ale nejlepší je, že je skoro stejně vysoká jak Niall. Takže po celou dobu co u nás byla, jsem ji říkal prcku. Jo a taky strašně ráda používá sarkazmus. Něco jsem řekl a hned mě zpražila. Ale jinak je úžasná. Prostě bych k Niallovi nikoho lepšího nenašel. Bože," řekl jsem a plácl se do čela, "právě jsem zjistil, že tu budeme mít další sladký pár. To bude pak samé cukříku a špagetko. No doufám, že ne, jinak by mě kleplo."
A tak jsem Louisovi vyprávěl všechno, co se událo od té doby, co jsem odjel z nemocnice. Možná si někdo myslí, že jsem pošuk, když si s ním takto povídám, ale doktor říkal, že mě slyší. I když nijak nereaguje a neodpovídá, vnímá všechno, co řeknu. Pak jsem ještě popsal Louimu svůj noční zážitek, který jsem slyšel z ložnice Zayna a Perrie, a tím jsem musel skončit, protože skončili návštěvní hodiny. Rozloučil jsem se a vyrazil k autu. Sníh nijak neustal, takže mi nic jiného nezbývalo než jet domů v tomhle příšerném počasí.

Pomalu jsem se rozjel po kluzké silnici, směr 1D House, jak jsem mu říkal. Cesta mi trvala vždy 15-20 minut, ale dnes jsem to viděl na dýl. Projížděl jsem lesem, když jsem zahlédl kouř. A čím blíž jsem se přibližoval, tím jsem viděl, odkud přichází. Oproti mě bylo rozmlácené auto z kterého ten kouř vycházel. Zastavil jsem na kraji a běžel k vozidlu. Všude byla tma, takže jsem si musel svítit mobilem. Nebylo to nijak příjemné, ale nic jiného mi nezbylo. Prohledal jsem celé auto, když jsem si všiml drobounké dívenky na sedadle řidiče. Rychle jsem namačkal číslo na hasiče a záchranku a sdělil jim informace o tom, kde se nacházím. Měli by tu být do 20 minut. Ale do té doby by mohlo být pozdě.
Tak jo, Hazzo. Je to na tobě, mluvil jsem k sobě. Otevřel jsem dveře spolujezdce, protože jinak jsem se ní dostat nemohl a opatrně do auta skočil. Snažil jsem se, abych na ni nešlápl.

Tak tohle byla fakt největší kravina, co jsi kdy udělal, mluvil jsem zase k sobě. Opatrně jsem se přikrčil, abych se nepraštil do hlavy, ale to mi nijak nevyšlo, protože jsem se bouch z druhé strany. Sklonil jsem se tak, abych mohl rozepnout pás. BINGO! Dívka sebou lehce škubla, ale neprobrala se. Co teď? No tak mysli Hazzo, mysli. Jediná možnost je, že bych ji vyzdvihl nahoru na dveře, tak ji položil a pak bych vyšplhal sám. Tak směle do toho. Stoupl jsem si co nejpohodlněji, tak abych nespadl a snažil se ji popadnout do náruče. Na první ani druhý pokus to nevyšlo. Až na třetí. Opatrně jsem ji procpal dveřmi. První nohy, potom trup a hlava. ANO! Naštěstí se mi to podařilo. Na nic jsem nečekal a vyskočil z auta. Šlo to hůř, než jsem si myslel, ale nakonec se mi to podařilo. Vzal jsem dívku do náruče a nesl ji k Rangeru. Položil jsem ji opatrně na zem. Vím, byla to blbost, ale v ten okamžik mě nic jiného nenapadalo. Cpát ji ro Rangeru se mi nechtělo a kdybych ji po celou dobu držel v náručí, mohlo by se ji něco stát.

Záchranka dorazila do půl minuty, takže ani nehrozilo, že by se na té zemi nachladila. Ti ji rychle naložili na nosítka a jeli s ní do nemocnice. Mě ještě zastavili záchranáři a ptali se mě na nějaké věci ohledně nehody. Řekl jsem jim všechno, co jsem věděl. Nakonec mě pustili bez dalšího vyptávání, takže jsem se mohl vybrat tam, kde jsem už dnes jednou byl. Do nemocnice.
 


Comments

1 Tvákamarádka* | 14. february 2013 at 20:02 | React

Nejen, že se mi líbí .... Miluju ji! Je to naprosto skvělé. Očekávám v brzké době další stejně úžasný díl :) .xx

2 Chris | Web | 14. february 2013 at 20:05 | React

[1]: očekávat můžeš. ale nevím jestli to splním :-P

3 Anne | Web | 14. february 2013 at 20:07 | React

Takže jsak jsem říkala,získáš tu obdivuhodný komentář..:)
Je to úžasný, jen jsem si říkala, že to bude smutný, když jsem četla o Louim,ale hrozně mě zas pobavila zmínka o Zaynovi a Perrie:D
Těším se jak to dopadne  s touhle dívkou.,:)
Už teď se nemůžu dočkat další kapitoly!
P.E.R.F.E.K.T.N.Í.! :)

4 Awi | Web | 14. february 2013 at 21:42 | React

to je boží! hej čím dál tím úžasnější ff tady máš ;)

5 Ellie | Web | 15. february 2013 at 13:08 | React

Bože! Dokonalost! Chudák Louis, je mi ho líto. No doufám, že brzy přidáš další díl :-*

6 Ladycarrot | Web | 15. february 2013 at 18:39 | React

krásný blog x)

7 Ronnie | Web | 16. february 2013 at 13:45 | React

Waw, začíná to teda docela drasticky :D Ale je to dokonalý a strašně se těším na další část. Jsem ráda, že Louis přežije a dost mě pobavilo to se Zaynem a Perrie :D

8 Carlos | Web | 13. june 2013 at 19:52 | React

:DD Nejlepší bylo:
"Začalo to X-factorem…"
"Ale táto, to už tu bylo," zaprotestoval Harry Jr.
"Řekl jsem: ZAČALO TO X-FACTOREM!" :D :D
A taky Harry Junior. :D Jestli jsem to správně pochopila. :D To je tak milé. ;DD
nebo: "...nahráli jste videoklip, ve kterém vás párkrát zastavil policista." :D jak mu to tam všechno vyjmenoval. :D
Nebo jak říkal, že se mu jí nechtělo cpát do auta. :D Hej tak to tak strašně potěší. ;DD
Jako.. vím, že bych se neměla smát, ale to fakt nejde. :D Jdu na další díl a doufám, že se dneska než půjdu spát dočtu až do posledního dílu cos napsala, protože jinak by to znamenalo, že to zase budu číst ve škole a jestli to takhle bude pokračovat, tak budu mít záchvaty smíchu na celou třídu. :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.